Kupuje hospodár nového kohúta. Predavač mu hovorí:
- Pozor, je to strašný nenásytník!
Hospodár vypustí kohúta na dvor a ide spať. Ráno vyjde von a pozerá. Všetky sliepky úplne zodraté a kohút prešľapuje maškrtne okolo plotu. Hospodár mu hovorí:
- Kohútik, šetri sa, praskne ti srdiečko a bude s tebou koniec!
Druhý deň vstane, vyjde von a pozerá: sliepky, kačice aj husy sú úplne hotové. Tak mu zase dohovára:
- Kohútik, šetri sa...
Tretí deň vyjde von a vidí, že aj veveričky majú dosť a kohútik pri plote, nožičky hore, nehýbe sa a nad ním už krúžia supi. Pristúpi k nemu so slzou v oku a hovorí:
- Vidíš, kohútik, nešetril si sa a ako to dopadlo!
Kohútik otvorí očko a hovorí:
- Ak mi vyplašíš tých supov, tak pretiahnem teba!
Ženský magazín uverejnil kvíz "Ako poznáme ženy." Zvíťazil Paľko Nový,
vek 10 rokov. Rozčúlený čitateľ napísal do redakcie. "Je to smiešne,
mám 65 rokov, celý život poznávam ženy aj keď som s tým začal až v
20-tich rokoch a vy ste dali hlavnú cenu nejakému chlapčisku!!!"
Redakcia odpovedala: "Prvú otázku nášho kvízu - Kde majú ženy
najkučeravejšie vlasy? Paľko odpovedal správne - v centrálnej Afrike.
Čo ste odpovedali vy? A ešte aj nakreslili?!!!
Na druhú otázku nášho kvízu - Názov najdôležitejšieho orgánu žien?
Paľko odpovedal tiež správne - Celosvetová federácia žien. Čo ste
odpovedali vy? A ešte aj nakreslili?!!!
Poslednú, tretiu otázku - Čo ženy netrpezlivo očakávajú každý mesiac?
Paľko zodpovedal opäť správne - nové číslo nášho časopisu. Čo ste
odpovedali vy? A vďaka bohu, že ste nič nenakreslili!"
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na ty boty a říká: "Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně." Paní učitelka se také podívala, a skutečně, boty byly obuty obráceně.
Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: "To ale nejsou moje botičky."
Učitelka se kousla do jazyka, a místo toho, aby na něj zařvala: "To jsi nevěděl dřív," tak s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: "To jsou botičky mého brášky. Maminka říkala, že je mám nosit taky." Tak mu je zase naštvaně nandala.
Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "A kde máš rukavičky?" Chlapeček odvětí: "Rukavičky mám nacpané v botičkách."
Jakmile jsme rozdělali v krbu oheň, manžel rozdal rodině a hostům opékací tyče a buřty. Hned nato se ulicí přiřítili požárníci a zastavili o dva domy vedle.
Všech deset nás vyběhlo ven, kde jsme potkali majitele hořícího domu, jak na nás znechuceně zírají.
Pak jsme si uvědomili že všichni pořád držíme ty opékací tyče s buřty.