Eda přijde v noci společensky poněkud unavený domů. Svalí se do postele vedle manželky a usne. Najednou se ocitne přednebeskou bránou. Svatý Petr mu říká: "Tak vidíš, Edo, umřel jsi ve spánku". Eda zalamentuje: Ale proč, svatý Petře? Vždyť já toho mám ještě tolik v životě udělat! Nešlo by to nějak, abych se vrátil"? Svatý Petr se poškrábe za uchem a říká:"No, šlo, ale mohl by ses vrátit jedině jako slepice. Chceš?? To víš, že chci. Eda se ocitne zpátky na zemi v hejnu slepic, porostlý peřím. S ostatními slepicemi se popelí v prachu a zobe zrní. V tom si ho všimne kohout a ptá se: Á, ty jsi tu nová. Jak se ti vede? No, šlo by to, ale mám takový divný pocit tam dole. To jsou vajíčka, jenom pěkně zatlač a až ho sneseš, tak ten blbý pocit přestane. Za chvilku Eda snese první vajíčko. Štěstím je bez sebe a brzy následuje druhé a třetí vajíčko. A pak najednou s ním někdo třese a manželka křičí: "Sereš do postele, ty vožralý prase"!!!"
S kamaratom sedim v bare a popijame si ked' som si všimol dvoch takych starych ožralcov oproti nas tak mu vravim;
Pozri sa na tych dvoch starych ožralcov – takto budeme vyzerat' o 10 rokov ked' budeme takto pokračovat' !
Ty dilyno ! To sme my v tom zrkadle !
