Nový starosta města se vydal se svou manželkou na obhlídku terénu. U jedné velké stavby se zastavil a potěšeně pozoroval pracující dělníky. Najednou jeden z nich zahlaholil: 

"Ahoj, Sára, jak se máš?" 

"To je prima, že tě zase vidím, Avnere," odpověděla potěšeně starostova manželka. A setrvala s Avnerem v delším srdečném rozhovoru. 

Když pak pokračovali v procházce městem, starosta to nevydržel a zeptal se: "Ty toho člověka znáš?"

"Ano," odpověděla Sára, "studovali jsme spolu na univerzitě. A nejenom to, skoro jsme se vzali." 

Starosta byl jeden velký úsměv. "Vidíš, Sára, jaké máš štěstí, že jsme se potkali! Jinak bys byla manželkou stavebního dělníka."

"Nikoli. I v tom případě bych byla manželkou starosty." – odpověděla Sára bez zaváhání.